Hurvínek a Mánička si hrají na pískovišti.
Hurvínek řekne: "Mě už to nebaví. Budeme si hrát na doktora."
Mánička na to: "Tak dobře, dej mi 30 korun."
"Hurvínku, co bys udělal, kdyby někdo lyžoval hůř než ty?" ptá se pan Spejbl.
"Smál bych se mu."
"No Hurvajs! Máničko, smála bys se někomu, kdo lyžuje hůř než ty?"
"Ne."
"Správně. A proč?"
"Protože hůř než já nelyžuje nikdo!"
Hurvínek přijde domů a ukazuje Spejblovi vysvědčení.
Spejbl se zamračeným obličejem povídá: "Hmm, dvě pětky, tak to si něco zasloužíš!"
Hurvínek radostně vykřikne: "Jo, půjdeme do Mekáče!"
Spejbl: "Do Mekáče? S takovýmhle vysvědčením?"
Hurvínek: "No! Když jsem šel domů, tak jsem viděl ceduli, na které stálo: ′Přijď do Mekáče! Dvě pětky a máš co chceš!′"
Hurvínek se nudí a tak jen tak z legrace zavolá do řeznictví: "Dobrý den, máte, prosím, prasečí ouška?"
"Ano, máme."
"A prasečí rypáček?"
"Také."
"A prasečí ocásek?"
"Také, samozřejmě."
"A co telecí kopýtka?"
"Máme."
Hurvínek na to: "No vy ale musíte vypadat!"
"Taťuldo, jak poznáš, na jaké straně má žížala hlavu?"
"To tedy nevím Hurvínku. Polechtej ji na břiše, a kde se zasměje, tam má hlavu."
"Hurvínku, ty bys mohl být ten nejhodnější chlapec na světě, kdybys chtěl."
"Já vím, ale mě do toho vždycky něco vleze."
"Hurvínku, já jsem byla už jako mimino inteligentní. V devíti měsících jsem běhala."
"A tomu říkáš inteligentní?" podiví se Hurvínek. "To já se ještě ve třech nechal nosit."
Přijde pan Spejbl a ptá se Hurvínka: "Přišel někdo?"
"Jo."
"A kdo?"
"Přece ty."
"Ale nééé. Ptám se tě, jestli tady někdo byl?"
"Jo."
"A kdo?"
"Přece já," odpoví Hurvínek.
"Hurvínku, který pták si nestaví hnízdo?"
"Kukačka."
"Výborně, a proč?"
"Protože bydlí v hodinách."
"Hurvínku," ptá se Mánička, "jak to děláte, že doma nemáte žádné hodiny?"
"Z okna jsou vidět kostelní hodiny," odsekne Hurvínek.
"No dobře," nedá se odradit Mánička, "ale jak to děláte v noci, když potřebujete vědět, kolik je."
"Vezmu trumpetu, vykloním se z okna a hned se ozve: jakej darebák tu vyhrává ve tři hodiny ráno?! A zase vím, kolik je."