Jde blázen po ulici a táhne za sebou na vodítku cihlu. Vidí ho polda a říká si:
"Udělám si z něj legraci." Přijde k němu a povídá: "Jé vy máte ale hezkého psa."
Blázen mu odpoví: "Jste normální, vždyť je to cihla!"
Naštvaný polda odchází.
Blázen se otočí na cihlu a říká: "To jsme ho ale vypekli viď Alíku?"
Přijde blázen do bordelu a ptá se: "Hoooonííííteee taaaaady čůůůůráááááááákyyyyy?"
A bordelmamá: "Ano, jistě."
Blázen: "Tááááák si mněěěěěěě chyťtééééééééé."
Jde takhle pán kolem blázince a slyší:
"Tři-náct, tři-náct, tři-náct...", podívá se dovnitř mřížemi a jeden z bláznů mu vypíchne oko.
Kolem se ozve: "Čtr-náct, čtr-náct, čtr-náct..."
Kulhavý si stěžuje spolubydlícím v blázinci: „Kdybych si dával pozor na pusu, nikdy jsem tu neskončil.”
„A co tak strašného jsi řekl?”
„Že jsem chrom a můj doktor odvětil, že je kyslík.”
Dva žízniví blázni se rozhodnou, že se napijí přímo ze zahradní hadice. Nejdřív si ji dá do pusy první. Druhý trpělivě čeká.
Deset vteřin, půl minuty, minutu, pět minut... Po dobré čtvrthodině to už nevydrží a ptá se prvního: „To máš takovou žízeň?”
„Ne, já čekám, až zapneš vodu!”
Přijde doktor na kontrolu do blázince. Na levé posteli leží chlap a dělá, že řídí auto.
Doktor ze ho ptá, co dělá?
Blázen odpoví: "Jedu do Španělska."
Na pravé posteli leží druhý blázen a pod peřinou si honí péro.
Doktor se ho ptá, co on dělá?
On odpoví: "Vždycky, když Franta jede do Španělska, tak mu šukám starou."
Přijde šedesátiletý pán k psychiatrovi a říká:
"Pane doktore, můj o dva roky mladší bratr si ve vaně hraje s takovou žlutou kachničkou."
Doktor na to: "No, to není moc normální v jeho věku, ale nakonec tím nikomu neubližuje, tak mu tu radost klidně dopřejte."
Děda: "Ale, pane doktore, ta kachnička je moje!"
Přijde chlap na exkurzi do blázince a ptá se ředitele, jak přijímají nové „členy”.
„Napustíme vanu vodou a dáme jim k dispozici lžičku, hrnek a kýbl.”
Chlap říká: „To je jasný, normální člověk vezme kýbl, aby to šlo rychleji.”
„Ne. Normální člověk vytáhne špunt. Chcete pokoj s balkonem, nebo bez?”
Do blázince přijde na prohlídku jakýsi politik.
Ředitel blázince ho provádí po ústavu a nahlédnou též do místnosti, kde probíhá terapie a blázni cvičí dechová cvičení.
Terapeut: "Nádech... výdech... nádech... výdech..."
Politik: "Teda, nečekal jsem žádné zázraky, ale že se jim musí říkat i kdy se mají nadechnout, to mne tedy docela překvapuje."
Tato stránka používá cookies na vylepšení vašeho uživatelského zážitku.