Sedí děda v hospodě, už dost opilý, kouká na hodinky a zjistí, že už měl být dávno doma. Tak se zkouší zvednout ze židle, ale nějak mu to nejde. Tak si dá kafe a zase se zkusí zvednout. Zase mu to ale nejde. Tuto proceduru opakuje asi 10x až si řekne: "No nic, babka bude bláznit, musím se domů nějak doplazit." A tak se připlazí domů, potichu se převleče a vleze do postele. Ráno mu bába říká: "Teda dědku, tys musel být včera pěkně navalenej." A děda říká: "A jak to víš, dyť jsem se snažil být tak...
Jeden opilec se takhle potácel po hlavní ulici v menším městečku. Nějak se mu podařilo se vydrápat po schodech kostela. Uvnitř se motal a narážel do lavic, až se mu podařilo se trefit do boční chodbičky a zapadl do zpovědnice.
Kněz, který opilcovu útrapnou cestu pozoroval, usoudil, že tomu muži je potřeba pomoci a proto vlezl do své strany zpovědnice. Ale jeho pozornosti se doneslo jen dlouhé, hluboké ticho. Nakonec se tedy zeptal:
Jde medvěd po lese a potká tam zajíce, který si nese televizi. Povídá mu: "Zajíci, kde jsi vzal tu televizi?"
Zajíc na to: "Ale, jdu takhle po lese a potkám lišku. Zašli jsme k ní do nory, popili jsme a když už byla celkem nalámaná, lehla si, roztáhla nohy a řekla mi: ′Zajíci, teď si můžeš vzít všechno, co chceš!′ Tak sem vzal tu televizi a jdu domů."