Na jedné malé železniční zastávce informuje zaměstnanec železnice cestujícího: "Rychlík přijde za deset minut a osobní vlak za tři hodiny. Doporučuji vám však jet osobním vlakem."
Ve zprávách říkali, že každý, kdo vyrazí na cesty v tomto počasí, by měl mít s sebou řetězy, lopatu, deku, rozmrazovač, tažné lano, baterku, hever a náhradní kolo.
Muž a žena, kteří se nikdy předtím neviděli, se setkají v jednom kupé lůžkového vozu. Po prvotních rozpacích se dohodnou, že žena bude spát na horním lůžku, muž na tom spodním.
Uprostřed noci se žena vzbudí a vzbudí i muže: "Prosím vás, promiňte, že otravuji. Mohl byste jít požádat průvodčího, jestli by neměl nějakou deku navíc? Je mi zima."
Muž povídá: "Mám lepší nápad. Co si zahrát na to, že jsme manželé."
Mladý mnich ráno vstal a jde na snídani. Cestou potká dvě jeptišky, on jim popřeje dobrého jitra a ony povídají:
"Bratře, tys dnes vstal z postele na špatnou stranu."
Mnich nějak nechápe, co to má znamenat, ale když se mu stejné odpovědi na pozdrav dostane i od několika dalších mnichů u snídaně, rozhodne se jít se poradit s představeným kláštera. Vejde do jeho místnosti. Otec spustí:
"Bratře..."
"Ne, Otče, nevstal jsem na špatnou stranu postele."
Vyčerpaná blondýnka se dovlekla do ordinace. „Pane doktore,“ stěžuje si, „v okolí mého domu je spousta psů. Štěkají celý den a celou noc a já se vůbec nemůžu vyspat…“ „Mám pro vás dobrou zprávu,“ povídá doktor a prohrabává zásuvku plnou vzorků léků. „Mám tady nové prášky na spaní, které báječně fungují. Stačí jich pár a bude po problému.“ Blondýnka se zaraduje: „Výborně, zkusím je!“ O pár týdnů později se blondýnka znovu objeví v ordinaci a je bledší a ztrhanější než předtím. „Já nechápu, jak je...