Roztoužená nevěsta o svatební noci čeká na chotě. Ten se přitulí, dá jí ho do ruky a praví: "Hoň ho!" Vykoná, on se otočí a spí. Když se to opakuje třetí den, tak se ho ptá: "A ty si myslíš, že je to všechno?" "No, ano!" "Jak to?" "Já jsem přece žádal tvé rodiče o tvojí ruku, ne o tebe."
V ruské továrně na šicí stroje odchází pracovnice po čtyřiceti letech do důchodu. Předseda odborové organizace se jí ptá, co by chtěla na odchodnou: "Šicí stroj." "A to sis, soudružko, za ty roky nestačila nakrást součástky?" "Ale nakradla. Ale ať skládám, jak skládám, vždycky je to samopal."
Když učitelka viděla Pepíčka na hřišti dělat ošklivé obličeje na své spolužáky, tak z toho nebyla vůbec nadšená. Zastavila ho a řekla: "Víš, Pepíčku, když jsem byla malá holčička, tak mi bylo řečeno, že pokud budu dělat ošklivé obličeje, tak mi jednoho dne obličej zamrzne v nějaké té ošklivé grimase a tak už to zůstane na pořád."
Pepíček se na paní učitelku zamyšleně podívá a odpoví: "No, paní učitelko, každopádně nemůžete říkat, že Vás nikdo nevaroval."
Lord McBell se žení. V jeho roru je tradicí, že při svatební noci svítí sluha lampou. Lord skončí své manželské povinnosti a ptá se lady: "Lady, cítíte se ukojena?" "Oh, no, sire." Vykoná totéž podruhé, ale ani pak není lady spokojena. Lord tedy praví sluhovi: "Patriku, poslužte lady! Svítit budu já." Sluha vykoná, co je žádáno. Lady se cítí ukojena, i praví lord McBell: "Vidíte, Patriku, tak se musí svítit."