Pracují dva dělníci na výškové budově, když najednou uslyší jekot houkačky. Kouknou se dolů, co se děje, a jeden povídá druhému: „To je teda výkon! Není to ani pět minut, co mi spadlo na ulici kladivo, a sanitka už je tady!“
Pacient na pohovce: „Když já mám takové ty záchvaty svědomí, pane kolego. Ve dne to ještě jde, to si říkám, že určitě nejsem první doktor, co se vyspal s pacientkou. Ale v noci je to horší. To slyším takovej hlas, kterej mi říká: Karle, Karlíku, vždyť ty seš veterinář!!!“
„Pane doktore, mně je nějak divně po těle, připadám si nemocná a přitom mi nic není.“ Doktor ji chvíli prohlíží, pak pokývá hlavou a podá jí šampusku, aby mu přinesla moč. Když ji přinese, doktor vezme šampusku a povídá:
„Barva je dobrá (dívá se proti světlu), vůně také není špatná (čichá) a chuť také ujde (ochutná). Pro lepší rozbor bych ale potřeboval ještě vaši stolici,“ a podá jí misku. Když se paní vrátí, doktor se podívá, co mu nese, a zase spustí: