“Ve středu jedou rodiče do města do divadla,“ oznamuje Monika svému nesmělému chlapci, “tak přijdeš k nám, jo?“ “No jo,“ leká se Martin, “ale jak to poznám, že skutečně odjeli?“
“To je jednoduchý,“ ví si rady Monika. “Prostě přijdeš před dům a až rodiče odjedou, tak vykouknu z okna a hodím na chodník korunu. Až uslyšíš cinknutí, tak už jsem sama a můžeš přijít...“
Stalo se. Monika hodí z okna korunu, uslyší cinknutí a dychtivě čeká. Čeká, čeká, ale Martin nepřichází. Hoříc netrpělivostí se...
"Pane Pospíšile, bohužel vám musím sdělit, že vám budeme muset odebrat jednu vaší plíci." "No to jsem si oddychl, už jsem se bál, že mi zakážete kouřit."
Blondýnka si stěžuje svému lékaři, že trpí zácpou. Doktor jí předepíše recept s čípky. Po týdnu se blondýnka opět ukáže u lékaře a povídá: "Pane doktore, ty čípky mně vůbec nepomohly."
"A brala jste je správně?"
"No jistě, co si myslíte, že jsem si je jako strkala do zadnice?"