Chlápek slíbil ženě, že už nikdy nebude pít. Jenže samozřejmě zašel do hospody pokecat a nakonec se pěkně opil. Když se zvedal, udělalo se mu špatně a kompletně se poblil. Hospodský mu radí: Hele, strč si do kapsy u košile stovku a řekni ženě, že tě poblil nějakej opilec a dal ti teda stovku na vyčistění té košile. Chlápek přišel domů a žena našla v kapse stovky dvě, tak se ptala i na tu druhou a chlápek říká: Jo, von mi taky nasral do kalhot.
Ptali se jednou jednoho kongresmana, jaký má názor na whisky. Tedy, pokud myslíte ten démonický nápoj, který tráví duši, znečišuje tělo, ničí rodinný život a rozohňuje hříšníky, tak jsem výrazně proti. Na druhé straně, pokud myslíte onen elixír štědrovečerního přípitku, ochranu proti kousavému zimnímu větru a zdanitelnou tekutinu, která tak výrazně přispívá do veřejných rozpočtů na financování péče o invadlidní dětičky, tak potom jsem výrazně pro.
Jeden opilec si zkrátil cestu domů přes hřbitov. Tam však spadl do vykopané jámy a usnul. Ráno se prochladlý probudil a nadává: Sakra, to je kosa. A paní, co byla kousek dál položit kytičku, povídá: Tak co ty ses odkopal?
Správné rozhodování: Mám si dát ještě jednu nebo si nemám dát ještě jednu? Břicho říká, že jo, hlava zase, že ne. Hlava je moudřejší než žaludek. Moudřejší tedy ustoupí. Pane vrchní, ještě jednu.
To znáte, jak jede čech na dovolenou k moři a v klidu si rybaří, když z ničeho nic najednou chytne zlatou rybku? No, tak tu rybku vytáhne a ona povídá: Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka. A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každým slušným Tak si teda přej svoje první přání. A čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká: Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva. Staniž se, řekla ryba a stalo se. A to druhý...
Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle. Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe. Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: Tys byl včera zas pěkně satej, co? Jaks to poznala? Vždyt jsem byl tak...
Přijde kovboj do saloonu a poručí si: Nějakej silnej chlast! Hospodský mu nalije... To je silnej chlast? Vždy je to samá voda, řekne kovboj a pití chrstne na zem. Hospodskej vezme 100% špiritus a nalije kovbojovi. Tomu se to zase nezdá dost silné a vyleje obsah na zem. Hospodskýho to naštve a kovbojovi nalije kyselinu sírovou. No vidíte, to je konečně pití, pochválí ho kovboj a odejde. Za okamžik vběhne zpátky a zařve: Co to bylo za chlast? Vyjdu ven, plivnu na koně a zbyly z něho jen podkovy!
Sedí starý notorik doma a přemýšlí, jestli má jít do hospody. Najednou odněkud zaslechne: Pojï do hospody! Rozhlídne se okolo sebe, ale nikoho nikde samozřejmě nevidí. Tak sedí dál. A za chvilku zase: Pojï do hospody! Když se to ozve potřetí, tak už nevydrží a vykřikne: Sakra, co to je? Kdo si ze mě dělá legraci? Nikdo. Mluví s tebou tvoje játra a už nás nebaví tady jen tak tvrdnout!
Když jsem se pozdě v noci vracel z hospody, našel jsem dvířka v plotě uzamčena, rozhodl jsem se nejprve přehodit své dva jezevčíky, a poté přelézt sám.
Když jsem takto přehazoval již jedenáctého jezevčíka, teprve jsem si všiml, že se mi dírou pro slepice zase vracej.