Na banketu londýnských velkopodnikatelů sedí u stolu vedle sebe jistý pan Brown a jedna vážená lady. V družném rozhovoru překvapí pojednou ona dáma otázkou: "Vy, Mr. Brown, račte také být obchodní přítel mého manžela?" - "Very sorry, bohužel nejsem, madam," zní odpověï. "Cože, Mister Brown, vy že nejste obchodním přítelem mého manžela? Tak dejte tu ruku z mého kolena hned pryč!"
Povídá pan Majzl v hospodě: "Pane hostinský, vidím, že nějak rychle bohatnete, to není samo sebou. Že v tom budou nějaké čáry?" Hospodský se usmál a povídá: "Kdepak, jenom čárky!"
"Slečno, začíná poprchávat, co kdybysme zašli do kina?" - "To ne, tam je tma, vy byste mne osahával, líbal..." - "To bych si nedovolil kvůli lidem, co budou sedět za námi!" - "A to nemáte dost peněz, abyste koupil lístky do poslední řady?"
U manželů Novákovích. to už delší dobu neklape, nastalo u obou ochlazení v citové oblasti. Jednoho dne přijde Pepa domů a praví ženě: "Miláčku, sama víš, že oba si předstíráme city i vzrušení. Měli bysme jen na krátký čas uvažovat o nějakém milenci, aby se naše vztahy upevnily. Co na to říkáš? Žijeme přece ve dvacátém století a spousta partnerů to tak řeší, aby zachránili rodinu pro děti a sobě manželství." - "Na to zapomeň," vrtí hlavou žena, "už jsem to zkusila a nebylo to k ničemu!"
V nemocnici: "Museli jsme vám amputovat nohu, ale máme pro vás dobrou a špatnou zprávu - ta špatná je, že jsme se spletli a amputovali tu zdravou, ta dobrá je, že se ta, kterou jsme chtěli amputovat, se úplně zhojila!"