Holčička ve ZVERIMEXu : "Dobrý den, chtěla bych králíčka." - "Jakou barvu - bílého, černého, hnědého, zrzavého či strakatého?" - "Mně je to jedno, ona anakonda barvy nerozeznává!"
"Pane doktore, stárnu a už na mně není nic v pořádku. Podívám se do zrcadla a vidím tu trosku." - "Upokojte se paní, určitě máte v pořádku alespoň zrak!"
Vedoucí velkého oddělení si pozve do kanceláře nové zaměstnance, aby je uvedl na pracoviště. Hned, jak vejdou, se ptá prvního: "Jaké je vaše jméno?" - "Karel." - "člověče, nevím, kde jste dosud pracoval, ale tohle si nezvykejte. Tady je zvykem, že podřízení se oslovují příjmením, aby to nesnižovalo autoritu nadřízených - takže já říkám podřízeným Novák, Zelenka a podobně. A podřízení mně smějí říkat pouze pane Veselý a nebo pane vedoucí. Jasné? Tak znova, jak se jmenujete?" - "Karel Miláček!" -...
Jde takhle zajíc po vlaku, otevre dvere jednoho kupé a povídá: "Je tady mezi váma nejakej frajer?"
Nikdo nic, tak zajíc povídá: "Tak mi vsichni dáte korunu".
A tak je zkásne. Jde do druhýho kupé a situace se opakuje. Zádnej frajer, tak zase vybere od kazdýho po korune a jde dál. Otevre dvere tretího kupé a zase povídá: "Je tady nejakej frajer?"
Z rohu se zvedne chlápek a suverénne povídá: "Já!"
A za zajícem se vynorí medved a povídá: "Tak frajere, ty to más za deset a ostatní po koru...
Prijde milenec za milenkou a hned se na to hrne. Milenka ho zastaví, prý jí manžel koupil papouška, který co vidí, to vykecá. Milenec duchaprítomne hodí pres klec deku a jde na to. Posadí milenku na postel, roztáhné jí nohy a ríká: "Ted to udelám po našem. Rozbehnu se z obýváku, udelám salto dozadu a pak ho do tebe vrazím." V tu chvíli se z klece ozve: "Vyríznete mi klidne jazyk, ale tohle musim videt!"