V kanceláři sedí dva úředníci naproti sobě. „Nevíš, kam jsem si položil svojí propisku?“ „Ale jistě, máš ji za uchem.“ „Člověče, musíš to dělat tak složité? Za kterým?“
Na úřadě. „Juro, vstávej, už jsme tady 8 hodin a ty už dvě hodiny spíš! Jdeme na pivko.“ „Víš co Františku, vyzvedni mě, až půjdeš z hospody, já dnes dělám přesčas.“
Pan Horáček je neskutečně vytočený, jelikož tráví už několik hodin na úřadu a pořád na něj nepřišla řada! Nakonec vletí do kanceláře vedoucího a začne nadávat: „sakra, čekám tady půl dne a nic! Kolik lidí tady pracuje?“ Vedoucí: „no, myslím si, že určitě ne víc, jak polovina.“
Vdovec se během velice krátké doby znovu oženil. Za manželku si však nevzal ledajakou ženu, ale sestru své zesnulé paní. Kamarád ho nechápe a ptá se: „To ji tak miluješ, že sis ji musel hned vzít? Vždyť je to tvoje švagrová.“ Novomanžel se na něj podívá a suše odpoví: „Ani ne, ale nechtěl jsem si ve svém věku zvykat na novou tchýni.“
Šéf se ptá jednoho zaměstnance: „Proč si myslíš, že je František dnes v práci, když má jeho tchýně pohřeb?“ Dotazovaný odpoví: „Šéfe, víš, jeho zásada je taková: Nejdřív práce, potom zábava.“
U soudu: „Obžalovaný, proč jste vystřelil na svou tchýni dvacetkrát?“ „Protože jsem Bohužel neměl víc nábojů.“
Na právnické fakultě se při jedné z přednášek ptá profesor studentů: „Myslíte si, že má manžel právo číst své ženě soukromou korespondenci?“ Přihlásí se pěkná blondýnka a odpoví: „já si myslím, že právo má, ale jestli na to sebere odvahu, to si nejsem jistá.“
Chlapeček sedí ve třídě a učitel se ho ptá. „Honzíku, na plotě sedí pět ptáků, představ si, kolik ptáků na tom plotě zůstane, když jednoho z nich zastřelím.“
Honzík chvíli přemýšlí, a pak řekne: „Já myslím, že žádný.“
„No, to není až tak správná odpověď, jak jsi na to přišel?“
„Jednoduše. Když jednoho ptáka zastřelím, tak ti ostatní se leknou a ulítnou. Takže tam nebude ani jeden.“
Učitel chvíli mlčí a pak musí uznat, že má chlapeček pravdu. „Správná odpověď měla být...