Na nádraží v Ostravě čekají Čech a Polák na vlak.
Čech pořád nervozně obchází tabule, kde naskakuje zpoždění a Polák se ho ptá: "Pan šuka meškanie?"
A Čech: "Ne, pán mešká šukanie."
Jistý muž byl třiadvacet let ve vězení.
Když odcházel, vrátili mu jeho staré šaty.
V kapse našel lístek z opravny obuvi.
Možná tam pořád ten obchod je a třeba tam ještě mají i ty moje staré boty, pomyslel si.
Tak se tam vydal a obchod tam samozřejmě byl.
"Byl jsem dlouho na dovolené, a tak si říkám, jestli ještě máte moje boty?"
Starý muž zašel dozadu do opravny a po dvou minutách se vrátil.
"Budou hotový ve čtvrtek."
Lezou Schwarzenberg a Kalousek na skálu.
Nahoře na té vysoké skále je hrad.
V tom nejtěžším úseku se ale zaseknou.
Schwarzenberg říká: "Kdyby tady byl Boriš, ten by nás zachránil."
Kalousek na to: "Prosimtě, lez!"
Ale Schwarzenberg po kuse zase řekne: "Kdyby tu tak byl ten Boriš, ten by nás zachránil, ten by nás nahoru vytáh!"
A Kalousek na to: "A kdo je ten Boriš, prosim tě?"
Schwarzenberg odpoví: "No, Mirku, ty neznáš českou hymnu? Tam se přece zpívá: Boriš umí po skalinách!"
Sekretářka vtrhne k šéfovi a tváří se vyděšeně.
On, když ji vidí, říká: "Prosím tě, Miluško, žádné špatné zprávy."
Miluška se zamyslí a říká: "Gratuluji vám, nejste neplodný."
Šéf si zavolá zaměstnance a ptá se: Kdo včera z vás chlastal?
Nikdo se neozývá.
Ptám se naposled: Kdo z vás včera chlastal!
Ozve se jeden: Já!
Tak běž se domů vyspat a ostatní do práce!
Paní Rothschildová otevře v ložnici skříň, vyvalej se na ni samý prachy, a ona povídá:
"Teda, to je peněz, a to u nás chodí do práce jen jeden. Neumím si představit, jak jsou bohatý rodiny, kde dělaj oba."