Tři kluci šli takhle jednou na malém městě ze školy. Brali to zadem po cestičkách a dvorcích. U jedné ohrady nakoukli dírou dovnitř a vidí, že se tam opaluje úplně nahatá ženská. Najednou Venca vykřikl a začal zdrhat domů tak rychle, že ti zbylí dva ho brzo ztratili z dohledu. Druhý den neřekl Venca o tomhle ani slovo, a tak po škole zamířili už najisto k oné ohradě. A zase po chvilce Venca s výkřikem prchl. No, třetí den už si kluci dali pozor a jak Venca zařval, skočili po něm, aby jim neutekl...
V činžáku bydleli dva Nováci, ten v přízemí byl důchodce, v prvním patře pak bankovní úředník. Ten den, kdy penzista Novák zemřel, odjížděl úředník Novák na dovolenou na Maltu. Po příjezdu na ostrov poslal domů dopis, který pošťačka omylem doručila těsně po pohřbu vdově Novákové. V dopise bylo:
Tak děti, dnes se budeme fotit. Pěkně se na fotce usmívejte, to bude taková památka. A když za deset roků vezmete tu fotku do rukou, podíváte se na ni a řeknete, tak toto je Petr, ten je dnes chemik a toto je Anča, ta má už šest dětí a pěknou rodinku, a ze zadní lavice se ozve: "A toto byla naše učitelka a ta je už dnes mrtvá."
Dva buzeranti šli po lese. Jeden z nich najednou musel na velkou potřebu, tak zašel za křoví. Po chvíli zděšeně volá:
"Já nešastník, potratil jsem. Tady je v tom nožička, ručička..." Druhý přiběhne, mrkne na to, a nahněvaně říká: "Neřvi, ty troubo. Vykadil ses na žábu!"