Sedí devadesátiletý děda na la...
ManželstvíSedí devadesátiletý děda na lavičce v parku a pláče.
Slušně vychovaný mladík, který jde okolo, se zastaví a zeptá se, co se děje. Stařík odpoví:
„Zamiloval jsem se do mladé ženy.“
„Co je na tom k pláči?“ nechápe mladík. „To byste se měl spíš radovat.“
„Počkej, ty tomu nerozumíš. Každý ráno, než jde do práce, se pomilujeme. V poledne přijde domů, aby mi uvařila oběd, a zase mě pomiluje. Večer chce taky, a na noc se milujeme dvě hodiny.“ A stařík pláče dál.
„Tomu teda vůbec nerozumím,“ kroutí hlavou mladý muž.
„To je přece úžasné!“
„No jo,“ vzlyká děda, „ale já jsem zapomněl, kde bydlím.“
Slušně vychovaný mladík, který jde okolo, se zastaví a zeptá se, co se děje. Stařík odpoví:
„Zamiloval jsem se do mladé ženy.“
„Co je na tom k pláči?“ nechápe mladík. „To byste se měl spíš radovat.“
„Počkej, ty tomu nerozumíš. Každý ráno, než jde do práce, se pomilujeme. V poledne přijde domů, aby mi uvařila oběd, a zase mě pomiluje. Večer chce taky, a na noc se milujeme dvě hodiny.“ A stařík pláče dál.
„Tomu teda vůbec nerozumím,“ kroutí hlavou mladý muž.
„To je přece úžasné!“
„No jo,“ vzlyká děda, „ale já jsem zapomněl, kde bydlím.“