Bože, já jsem tak nešťastná! zvolala Eva v
Muži a ženy"Bože, já jsem tak nešťastná!" zvolala Eva v rajské zahradě.
"Co se děje, Evo?" zeptal se Bůh.
"Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už mě nebaví jíst jablka."
"Dobrá, v tom případě ti stvořím muže", odpověděl Bůh.
"A co je to muž?"
"To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli."
"To zní skvěle" zaradovala se Eva.
"Mám ale jednu podmínku" upozornil ji Bůh.
"Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho."
"Co se děje, Evo?" zeptal se Bůh.
"Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už mě nebaví jíst jablka."
"Dobrá, v tom případě ti stvořím muže", odpověděl Bůh.
"A co je to muž?"
"To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli."
"To zní skvěle" zaradovala se Eva.
"Mám ale jednu podmínku" upozornil ji Bůh.
"Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho."