Zimní plískanice, a manželka za volantem povídá manželovi. "To je dneska smog, že není vidět na krok." "Když si sundáš ten igelit z předního okna, třeba se vyčasí."
Žena se probudí na Den svatého Valentýna a oznamuje nadšeně svému choti, "Právě se mi zdálo, že jsi mi na Valentýna věnoval perlový náhrdelník. Co myslíš, že to znamená?" S jistotou v hlase muž prohlásí:"To se dozvíš dnes večer." Večer muž přijde domů s malým balíčkem a slavnostně jej předá ženě.Žena jej dychtivě otevře a najde knihu s názvem: Význam a vykládání snů.
Sedí manželský pár v restaraci, zene ukápne polévka na halenku a povídá: Podívej já vypadám jako prase. A muz na to: Nejen ze vypadás jako prase, ale jeste sis pokydala halenku.
Tři týdny po své svatbě volá Joana svému faráři. „Důstojnosti,“ zakvílela, „strašně jsme se s Johnem poprali!“ „Jen klid, má dcero,“ praví farář, „není to ani z půlky tak zlé, jak se domníváš. Každé manželství si musí prožít svoji první rvačku!“
„Já ví, já vím!“ povídá Joana. „Ale poraïte mi, co mám udělat s mrtvolou?“
Manželé Nesvatbovi se chtějí nechat rozvést. Dohodli se na rozdělení majetku, ale nemohou se shodnout, kdo bude pečovat o jejich malou dcerku.
Rozhodnout proto musí soudce.
Předseda soudu se ptá obou rodičů, proč si myslí, že by měli dostat právě oni dítě do péče. První mluví paní Nesvatbová: „Moji malou dcerušku jsem nosila v břiše přes devět měsíců. Přivedla jsem ji na svět velmi bolestivým a komplikovaným porodem. Proto se domnívám, že bych to měla být já, kdo by měl dostat dceru do péč...