Proč žijeme tak dlouho? První den

První den Bůh stvořil krávu a řekl:

"Musíš jít na pole a po celý den budeš v úmorném vedru pracovat, mít mladé a dávat mléko člověku. Dám ti na to 60 let života."

Kráva odpověděla:

"Takový tvrdý život je moc dlouhý. Nech mě žít jen dvacet let, zbývajících čtyřicet ti vrátím." A Bůh souhlasil.



Druhý den Bůh stvořil psa a řekl:

"Budeš celý den sedět u dveří domu tvého pána a štěkat na každého, kdo půjde kolem. Dám ti na to 20 let života."

Pes odvětil:

"Štěkat na každého dvacet let je moc těžký úděl. Dej mi jen deset let a těch zbývajících deset ti vrátím."

A Bůh souhlasil.



Třetí den Bůh stvořil opici a řekl:

"Bav člověka, dělej hloupé věci a donuť lidi se smát. Máš na to 20 let života."

Opice byla proti:

"Dvacet let mám ze sebe dělat blázna? Ani náhodou. Pes ti vrátil deset let, já ti je vrátím také." A Bůh souhlasil.



Čtvrtého dne Bůh stvořil člověka a řekl:

"Spi, jez, hraj si, miluj se a užívej si života. Nedělej nic, jen se bav. Dám ti na to 20 let života." Člověk vykřikl:

"Cože, jen dvacet let? Ne, ne, to nejde. Podívej, Bože, uděláme to takhle. Kráva ti vrátila čtyřicet let, pes deset a opice taky deset. S mými dvaceti to dělá osmdesát let. Souhlasíš?"

Bůh souhlasil.



Od té doby člověk prvních dvacet let spí, jí, hraje si, miluje se, užívá si života a o nic se nestará. Dalších čtyřicet let dře jako vůl, aby uživil svoji rodinu.

Pak deset let ze sebe dělá šaška pro pobavení svých vnoučat.

A posledních deset let je to starý mrzout, který štěká po všech lidech okolo.