Přeskočit na obsah

Nejnovější vtipy

Ze života
Tři kamarádi rybařili, jeden z nich chvílemi odbíhal za keř, těm dvěma to bylo divné, proto se šli podívat za keř, co tam má, a našli tam kus špeku. Kamarádi si řekli, že je pěkný lakomec, že se s nimi nechtěl podělit, a proto mu ten špek snědli. Když kamarád šel zase za keř, nenašel tam nic, tak začal strašně nadávat, kdo mu sežral špek. Ti dva se jen pochechtávali, jak ho doběhli. Ten jim říká: "Vy volové, já mám vlka, a tak si ho tím špekem potírám!" V tu chvíli oba zmlkli a ten jeden říká dr...
Ostatní vtipy
Pan Kapusta z Brna byl z Brněnských strojíren odeslán na montáže do zahraničí, jako zástupce podniku. A aby mu manželka doma nestárla, posílal jí domů omlazovací prášky, které zde na montáži sehnal. Když se za čtyři roky vrátil se zahraničí domů, přišla mu otevřít mladá, hezká žena, ve které málem svoji manželku ani nepoznal. Když si odložil, vešel do pokoje, kde v posteli leželo malé děťátko. Vrátil se smutný k manželce do kuchyně a povídá jí: "Mařenko, jak to, že jsi mi byla nevěrná?" žena se...
Ze života
Práce je matkou pokroku....

snažili se nám namluvit rudí komančové, ale pravý opak je pravdou. Matkou pokroku je lenost. Když byl člověk líný chodit pěšky, vymyslel kolo. Když se mu nechtělo šlapat, spatřil světlo světa automobil..., když člověka omrzelo přenášet obrazy po jednom, vykoumal televizi..., a když byl dokonce líný i souložit, vynalezl robertka.
Ze života
Starší paní z venkova přijela na dovolenou do města ke své dceři. Jako naschvál nikdo nebyl doma a na dveřích cedulka: Přijedeme zítra. Co měla dělat. Odebrala se do ulic a chtěla přenocovat v hotelu. Vrátný ji vede chodbou, zastaví se u dveří a otevře. Tetka se k němu otočí se slovy: „Abyste věděl, pane, tenhle pokoj nechci. Člověk zaplatí hříšné peníze a dostane takový kumbál jako plivátko, s jednou židlí a zrcadlem. Ani spát tu není na čem. Myslíte si, že když přijela bába z vesnice, musí jí...
Zvířata
Mravenec se slonem se vypravili na výlet. Šli cestou necestou, lesem, pralesem i pouští, přes hory, řeky, rybníky. A kde se vzali, tu se vzali, kráčeli najednou na dřevěné lávce. Chvíli šli úplně mlčky, ale po několika okamžicích mravenec zálibně pravil: „Slone, slyšíš?" „A co?" tázal se slon. „Jak pěkně dupeme."