Před školou stojí Pepíček a brečí. Přijde k němu učitelka a ptá se, proč brečí. "Protože před chvílí šel do školy pan ředitel, upadl na naší klouzačce a zlomil si nohu." "No tak nebreč, on se brzo uzdraví." "Já vím, ale všichni kluci ze třídy to viděli, jenom já ne."
Pepíček stojí před tabulí a řeší velice zapeklitý příklad.
Moc mu to nejde, pořád si plive na ruku a sliny vtírá do vlasů.
Učitelce se to nezdá a ptá se ho:
"Proč si proboha pořád slintáš na hlavu?"
"Ale, včera jsem slyšel maminku, jak říká tátovi:
Nasliň si hlavičku a uvidíš, že ti to půjde líp!"
„Maminko, jak přicházejí děti na svět?“ ptá se Pepíček.
„To je dost dlouhá historie, na tu teď nemáme čas“ uhýbá maminka.
„Tak mi řekni alespoň začátek.“