Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí, jestlipak vědí, kdo včera umřel.
Přihlásí se Pepíček a povídá: "Tomáš Marný."
"Jak to víš, Pepíčku? Toho pána neznám."
"Když jsem šel včera kolem ložnice našich, tak tatínek zrovna povídal mamince: Tomáš marný, ten už nevstane."
"Tak, co jste dnes dělali ve škole, Pepíčku?"
"Stáli na jedné noze."
"Jako čápi?"
"Ne, jako blbci!"
Malý Pepíček je s maminkou na nedělní mši v kostele, když vtom se mu najednou udělá špatně. „Mami,“ šeptá Pepíček, „myslím, že budu zvracet.“ „Běž co nejrychleji ven,“ radí mu maminka, „přeběhni přes trávník a vyzvracej se do křoví. Tam tě nikdo neuvidí.“ Pepíček tedy jde. Za necelou minutu se vrátí na své místo vedle maminky, s viditelnou úlevou ve tváři. „Vyzvracel ses do křoví, Pepíčku?“ ptá se maminka. „Nemusel jsem chodit tak daleko,“ povídá Pepíček, „hned u dveří jsem našel krabici s nápis...