„Honzíčku, sněz si ten chléb.“
„Mami, já ale nemám chleba rád.“
„Musíš jíst chléb, dítě, abys byl silný a velký chlap.“
„A proč bych měl být velký a silný?“
„Abys mohl procovat a každý den jsi na chléb vydělal.“
„A pochopíš konečně, že nemám chleba rád? Proč bych na něj měl vydělávat?“
Maminka jde se svou hyperaktivní dcerou k psycholožce. Dcerka začne běhat po čekárně a pokřikovat na čekající lidi.
Maminka klidným hlasem povídá: "Kamilo, buď v klídku, Kamilo, buď v klídku."
To zpozoruje paní psycholožka a povídá mamince: "To je úžasné, jak klidně dokážete napomenout Kamilu. Z Kamily tak vyroste určitě přátelský, milující, veselý a šťastný člověk."
"Kamila je ale mé jméno, ten neposlušný spratek se jmenuje Žofie."
Vcera jsme se s manzelkou pohadali, ale stejne jsem mel posledni slovo ja.
"A cos ji rekl?" "Tak si to teda kup!"