Kohn se náhle v synagóze skácí a je mrtev.
Roubíček dostane za úkol na smutnou událost šetrně připravit jeho ženu. Zaklepe tedy u Kohnů a když mu otevřou, zeptá se: "Bydlí tady vdova Kohnová?"
"Bydlí, jsem Kohnová, ale nejsem žádná vdova."
"Chcete se vsadit?"
Khon na smrtelné posteli nařídil, aby mu zavolali kněze. Ten, domnívaje se, že na poslední chvíli se Khon rozhodl konvertovat na víru pravou, rychle pospíchá k umírajícímu. Ten mu diktuje dlouze testament, ale o nějakém přestupování na víru nepadne ani slovo. Kněz byl hodně trpělivý, ale nakonec mu to nedalo a ptá se:
"A pročpak jste si, pane Khon nezavolal vašeho rabína?"
"Zbláznil jste se! Při mé nakažlivé chorobě?"
Kněz a rabín sedí spolu ve vlaku v jednom kupé. Uplyne drahná chvíle, když se kněz rozhodne prolomit mlčení a začne konverzaci: "Vím dobře, že ve vašem náboženství nesmíte jíst vepřové maso. Už jste ho vlastně někdy ochutnal?"
Rabín odpoví: "Abych se přiznal, tak párkrát ano."
Opět je chvíli ticho a pak jej přeruší rabín: "Vaše náboženství , pokud vím, ehm..., tak máte žít v dokonalém celibátu, že?"
Kněz odpoví: "Ano, rozumím, na co se ptáte. Porušil jsem ho tuším jednou nebo dvakrát."...