Manželé byli svoji 50 let a vychovali 10 dětí a byli obdařeni 20 vnoučaty.
Když se jich ptali na tajemství, jak zůstat při sobě po celou tu dobu, žena odpověděla „Před mnoha lety jsme si navzájem slíbili: ‚První, kdo se sbalí a odejde, si musí vzít všechny děti.‘“
Žena se schází se svým milencem, který je zároveň nejlepší přítel jejího manžela.
Milují se celé hodiny. Když potom leží v posteli, zazvoní telefon.
Vzhledem k tomu, že je to její dům, zvedne sluchátko.
Nejlepší přítel a milenec poslouchá a slyší jen její část konverzace:
„Haló? Á, ahoj... Jsem tak ráda, že jsi zavolal... Opravdu? To je úžasné... Skutečně jsem šťastná, když slyším, že se máš tak skvěle... No, to zní báječně... Taky tě miluju. Prima. Pá pá.“
Tomáš a Jana se vzali, ale protože nemají peníze, aby si mohli dovolit líbánky, stráví svou první společnou noc u Tomášových rodičů. Pepíček, Tomášův mladší bratr, ráno vstane a chystá se do školy. Přitom se ptá maminky: „Mami, jsou Tomáš s Janou už vzhůru?“ „Nejsou,“ odpoví maminka. „A víš, co si myslím?“ ptá se znovu Pepíček. „Nevím a nechci to slyšet. Běž do školy!“ Pepíček tedy jde. Když se vrátí domů na oběd, ptá se znovu maminky: „Mami, jsou Tomáš s Janou už vzhůru?“ „Ne,“ odpoví maminka....
Pepíček přiběhne domů a ptá se: „Mami, můžou mít malé holčičky děti?“ „Ne,“ odpoví maminka, „samozřejmě že ne.“ Pepíček běží zpátky ven a křičí na kamarády: „Je to v pořádku, můžeme hrát tu hru znovu!“