Učitelé nedělní školy požádali pastora, aby povídal dětem o manželství. Pečlivě si tedy připravil své vyučování a začal otázkou: "Hoši a děvčata, než začnu, může mi někdo z vás říci, co o manželství řekl Ježíš?"
Po chvilce mlčení se přihlásil Pepíček: " Ježíš řekl - Otče odpusť jim, neboť nevědí co činí."
V malém přímořském městečku je páter v kostele již unaven ze zpovídání, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. A tak na příštím shromáždění vyhlásí: "Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému manželovi nebo manželce nevěrný, stačí, když mi řekne, že spadl do zálivu."
Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenu práci. Čas plynul a starý páter zemřel. Na jeho místo nastoupil nový. Po několika dnech navštíví nový páter policejní stanici.
Student se šel vykoupat do řeky, ale když vyleze, zjistí, že mu někdo ukradl oblečení. A tak se přikryje novinami. Když tu jdou okolo tři ženy, zrovna, když mu vítr odvál noviny před obličej. Ta první říká: „No, to není můj manžel.”
Ta druhá přitakává: „To opravdu není tvůj manžel.”
Na pustém ostrově ztroskotají muži ve věku dvacet, třicet, čtyřicet a padesát let. Po bližší prohlídce ostrova a okolí zjistí, že na ostrůvku hned vedle je skupinka ztroskotaných žen. Dvacetiletý mladík navrhne: „Joj chlapi, doplaveme tam a budeme se s nima celý den milovat.”
Třicetiletý: „Ne, ne. Doplavame tam, pomilujeme se a hezky piánko doplaveme zpátky.”
Čtyřicetiletý: „Ale vždyť ony mohou doplavat sem.”
Padesátiletý: „Hele bacha, támhle už jedna plave, mrcha!”
Tato stránka používá cookies na vylepšení vašeho uživatelského zážitku.