Pepíček se ptá učitelky: „Paní učitelko, dá se světlo jíst?“. Učitelka: „Co tě to napadlo? Samozřejmě, že se světlo jíst nedá. Světlem se svítí.“ Pepíček: „Já jen že včera maminka říkala tatínkovi: zhasni světlo a dej mi ho do pusy“.
Muž přijde za doktorem a povídá:
„Pane doktore, myslím si, že má žena je už asi dva týdny mrtvá!“
„A jak jste na to přišel?“
„No, sex je úplně stejný, ale začalo se mi hromadit v kuchyni špinavý nádobí.“
Co hledá jednoruký ve městě?
Seconhand.
Lékaři doma praskne vodovod. Zavolá tedy instalatéra, ten přijede, vybalí nádobíčko, chvíli spravuje a nakonec doktorovi předloží účet na dva tisíce korun.
Doktor se rozčiluje: „To je směšné!
Tolik si tedy já, jako lékař, nevydělávám!“
Instalatér odtuší: „Co má být? Já jsem si tolik taky nevydělával, když jsem byl ještě lékařem.“
Nová paní učitelka si chce ověřit znalosti z psychologie a tak se zeptá: "Kdo si myslí, že je hloupý ať se postaví."
Když dlouho nikdo nevstává, tak se postaví Pepíček.
"Pepíčku ty si myslíš, že jsi hloupý?"
"Ne, ale nechtěl jsem, abyste tu stála tak sama."
Malý chlapec seděl na obrubníku a usedavě plakal, když kolem procházel jeden děda.
"Co se děje, chlapče?" ptal se, "proč pláčeš?"
"Pláču, protože nemůžu dělat věci, které dělají velcí kluci."
Stařík si sednul vedle něj na obrubník a začal taky plakat.